> ARMY TÁBOR - Postřehy očima velících - Z Pera pplk. J. Langa
Jdi na obsah Jdi na menu

Z Pera pplk. J. Langa

Z Pera pplk. J. Langa
Napsáno - 1. 4. 2008


Dopis pro army team Airsoftového tábora Pňetluky.

Dne 29.3 a 30.3 2008 jsme se zúčastnily Vámi pořádaného Airsoftového srazu v Pňetlukách u Loun. Tímto dopisem bych chtěl vyjádřit velký dík celému Vašemu teamu.


Je to zhruba tři týdny kdy mě na tuto akci pozval kolega pplk.Milan Krejsa s tím že se sejde pár lidí z tábora a půjdeme si zastřílet. Abych nejel sám řekl jsem o téhle akci i mému kolegovi z týmu Danovi Karschovi a své dceři Báře Langové. Oba souhlasily a na akci se těšily. Největší starost byla že jsme nevěděli do čeho jdeme, jak budeme přijati a jestli jako nové tváře zapadneme. V té době jsme ještě netušily že tyto obavy jsou naprosto zbytečné.

V sobotu kolem deváté hodiny jsme přijely do tábora a hned po příjezdu jsme začaly tušit že to asi nebude jen pár střelby-chtivých lidí pobíhajících po lese a kropící munici na vše co se hýbe. Všude byla spousta dobře vybavených a disciplinovaných bojovníků kteří rozebíraly techniky a taktiky boje, kontrolovaly zbraně, doplňovaly munici a precizně se připravovaly na nastávající akci. Když jsme se probraly z šoku chtěl jsem telefonicky kontaktovat pplk. Krejsu. Po dvou zazvoněních se od hlavního štábu ozvalo ,,mám to zvednout“ a v tu chvíli jsem věděl že jsme na správném místě. To jsem ale ještě nevěděl kolik dalších příjemných lidí se schovává uvnitř.


Po vstupu do hlavního štábu jsme byly představeni a seznámeni s „ armádní generálkou“ paní Naďou Krejsovou a s plk. Martinem Stankem. Všude kolem byla spousta vybavení, zbraní a jiného vojenského materiálu. Civilista by to sice nazval ,,bordelem“, ale jelikož jsme se nacházely v místě příprav velkého tažení na hrad Pravda, a ještě na štábu plánování všech vojenských operací bylo s heslem ,,pořádek je pro blbce, inteligent bordel zvládne“ přihozeno i několik našich zbraní a bergenů.


Na dalších řádcích bych chtěl vyjádřit své dojmy z bojových akcí.

Dobývání hradu Pravda.

Bylo mi přiděleno velení týmu Beta které mělo sedm členů převážně mladších nebo začínajících bojovníků. Už jen výstup k hradu byl zkouškou fyzických i psychických schopností každého z nás. Jako správný velitel jsem se snažil co nejvíce pomoci svým mladším spolubojovníkům a tak jsem chvílemi nesl i čtyři zbraně. To jsem ale nevěděl že to není všechno. Po chvilce za mnou přišel i benjamínek tohoto srazu Bára s tím abych ji vzal na koně, že ve válce taky byly jízdní jednotky. Všechny zbraně byly vráceny svým majitelům. Po příchodu na hrad jsme na sebe s velitelem týmu Omega pplk. Krejsou chvilku plazily jazyky a usoudily jsme že jsou to první příznaky otravy kyslíkem. Nikotinový deficit jsme vyřešily Starkou. Pražské plíce byly spokojené a tak jsme byly připraveni do boje. Po krátké prohlídce hradu bylo určeno ,, mrtvoliště“ a velitelé týmů se sešli ke krátké strategické poradě. Všechny týmy měly určeny své povinnosti a šlo se dobývat. Pod krycí palbou týmu Omega jsme postupovaly na jižní stranu hradu s cílem upoutat pozornost nepřítele. Největší pozornost jsem ale upoutal já ( 100 kg.) a tak jsem byl asi po patnácti minutách boje vyřazen dávkou do ,,ksichtu“. Velké ztráty jsme utrpěly když do našich řad nepřítel podle vhodil několik ručních granátů. Mrtvoliště se začalo nepříjemně plnit ale nakonec byl hrad dobyt.


Obrana hradu Pravda

Druhou akcí na hradě bylo když se strany obrátily a dobýváni jsme byly my. Poměr sil byl v té chvíli vyrovnán ale Lounští a Mostečtí jsou zkušení dobyvatelé a tak jsme měly co dělat. Mrtvoliště se zase povážlivě plnilo ale teď na obou stranách. Největší výdrž měl pplk. Krejsa, Bára, já a ještě pár zkušenějších bojovníků. Po výzvě pplk. Krejsy cituji ,,lávku mám pokrytou ale nikdo mi nekryje pr…“ jsem se přesunul za jeho pozici s cílem obrany jižního přístupu a Milanovi ,,pr…e“. Jak už to bývá, ta má byla dobrý cíl a po chvilce jsem byl vyřazen zásahem do pravé půlky. Bára jako správná dcera se rozhodla tatínka pomstít. Neohroženě se postavila do brány a kosila vše co se hýbalo. Urputný boj pokračoval ještě asi patnáct minut ale hrad byl ubráněn. Na tomto místě bych chtěl poděkovat útočníkům za to že se mi Bára vrátila domů až na pár modřin celá, nezraněná a s nádhernými zážitky.

Mé osobní dojmy.

Myslím že je namístě abych zde za sebe, Dana a hlavně Báru poděkoval celému realizačnímu týmu.

Jmenovitě:

Panu M. Krejsovi – za pozvání na tuto akci, za skvělé vedení akce a přístup. Za to že mě přivedl k této hře a ze začátku mě materiálně podpořil.

Paní N. Krejsové – za téměř mateřskou péči se kterou se nás ujala a za nádherný přístup k Báře.

Panu M. Stankovi – jako velícímu důstojníkovi za umožnění účasti Báry na této akci.

Zvláštní dík patří desátníku Matzekovi - za to že se ujal ochrany nejmladší bojovnice Báry a to nejen při dobývání hradu.


Nakonec chci poděkovat všem účastníkům srazu za to že jsme si skvěle zahrály a strávily dva dny ve společnosti bezvadných lidí.

Těším se na naší další spolupráci.

Pplk. Jan Lang

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář