Jdi na obsah Jdi na menu
 


Druhý potáborový sraz - zpráva o srazu

1. 10. 2007

Druhý po táborový sraz.

Krátké shrnutí, toho co se událo a kdo se zúčastnil.

Den první, čtvrtek: Postupně do tábora dorazila první várka bojovníků. Za hustého deště a ucpaných silnic a příjezdových cest. Kromě ubytování k ničemu důležitému nedošlo.

 

Den druhý, pátek: První část dne, kdy vytrvale a hustě pršelo, nedovolovala příliš optimismu, přesto však přijížděli další vojáci odhodlaní k boji. Když kuchařka, lékařka a jak se zdá už i meteoroložka Naďa prohlásila že, po obědě bude hezky a svítit sluníčko, nebyl snad nikdo, kdo by si to nepřál, ale zároveň nikdo kdo by tomu asi i věřil. Nicméně se spletla o tři hodiny a kolem čtvrté opravdu sluníčko vylezlo a tím deštivá část víkendu skončila. Odpoledne dorazila další várka bojovníků a vše začínalo mít mnohem optimističtější podobu, tedy co se týká zamýšlených bojů o Cikánský dolík. Páteční odpoledne proběhlo spíše poklidně, ve znamení údržby zbraní a příprav na sobotní boj, včetně „testu zbraní“ při hodinovém boji o skály, který nakonec skončil poněkud více v lese. Večer došlo k několika přestřelkám a krátkým bojům v areálu tábora. Boje probíhali do pozdních hodin.

 

Den třetí, sobota: Dopolední část proběhla klidně. Po časném budíčku, kolem desáté hodiny, se část bojovníků vydala na houby, část zahálela v táboře. Pro pracovní vytíženost musel odjet jeden z důstojníků, kterého záhy přijel nahradit jiný, navíc s posilou jednoho muže. Po obědě byli vojáci přerozděleni do teamů a doplněna munice, výstrojní součásti a pyrotechnika.

Team Omega: Milan, Vendulka, Míra, Láďa (hasič), Martin (pošťák), Jára (manuál), Honza.

Team Alfa: Luďa, Vašek(Vendis),  Janička, Denisa, Aleš, Marek, Petr (padák), Bára.

Hry se pro zranění, které si už přivezla, nemohla účastnit jedna z amazonek Alfa teamu, Eliška.

Samotný boj se odehrál v nové herní lokalitě a to na pokraji údolí Cikánského dolíku. Terén je v místě kopcovitý, s velice hustou vegetací, vysokou trávou a rákosím, potokem a několika hlubokými strouhami, což si někteří uvědomovali až po zahučení do těchto příkopů. Team Omega měl za úkol zaujmout pozice a odolat útoku nepřítele. První část boje byla skutečně výbornou ukázkou taktiky boje a to na obou stranách. Team Alfa poslal do útoku čtyři své bojovníky, kteří útokem do levého křídla (píšu z pohledu Omegy) dokázali vážně narušit klid Omegy. Omega, očekávala že dojde útoku  na pravé i levé křídlo současně, byla nucena rozdělit síly a přeskupit se. Alfa však své síly ještě více roztříštila a pokusila se útokem na obě křídla a týl Omegy zlikvidovat odpor. Omega se celá stáhla do míst kde byla dostatečně krytá a bylo rozhodnuto o postupné likvidaci útočníků. Masivní krycí střelbou byla čtveřice bojovníků Alfy držena u země a takto paralyzována a neschopná jakéhokoli odporu a přesunu, postupně vyřazena z boje. Další útok směřoval na pozice nepřítele ve svém týlu. Po zdecimování půlky teamu Alfy, se druhá část Alfy byla nucena stáhnout a nově zformovat, během ústupu však přišla o další dva muže, které poslal na „mrtvolině“ sniper Omegy. Refresh, který jsme určili na jedno oživení (po 10minutách), jež se mělo rovnat poslaným posilám, však dodal Alfě “ nových“ šest mužů a to téměř současně. Alfa se pokusila o podobnou taktiku jako při prvním útoku, tentokrát však své útočné jednotce poskytla silnou podporu. Soustředěnou palbou na snipera a krátce na to i velitele teamu Omega a jejich odstraněním, byla Omega výrazně oslabena. Navíc se Omega stáhla do špatně odhadnutých obraných pozic a byla bleskově zlikvidována. Na obou stranách se bojovalo čestně. Všichni velitelé byli velice spokojeni s výkony svých bojovníků.

 

Krátce pro Omegu.

Disciplinovanost, koordinace, spolupráce mezi bojovníky – vše naprosto podle mích představ. Neměl jsem jediné výhrady. Ono stažení do špatných pozic nastalo v masivní nepřátelské palbě, kdy nebylo asi jednoduché určit, kde bude bezpečno a čas pro jakoukoli protiakci a další obranu už nebyl.

Večer došlo k několika různým bojům uvnitř areálu tábora. Boj za tmy a na krátkou vzdálenost.  

Bylo povýšeno několik bojovníků. Podrobnosti v připravované sekci o teamech(později).

 

Den čtvrtý, neděle: Dopoledne proběhlo opět klidně. Část bojovníků dospávala večerní boje, které probíhali do pozdních hodin, část opět vyrazila na houby, kterých se letos v Žerotíně urodilo až neuvěřitelně mnoho, včetně i těch vzácnějších druhů. Odpoledne dorazil Martin a chystalo se k poslednímu boji o skály, který už tradičně náš pobyt v táboře ukončuje. Opět se strhl velmi prudký boj, kdy na straně obránců Milan, Luďa, Martin, Jára(manuál), museli odolávat útokům skupiny, kterou tvořil Aleš, Marek, Petr(padák), Honza, Martin (pošťák). V pozdních odpoledních, téměř večerních hodinách, se postupně účastníci rozjeli do svých domovů a do civilní části života. Pokud nám počasí jen trochu dovolí, další sraz je plánován na poslední víkend v říjnu. Budete včas informováni.



Obrazek

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář